V 2FRESH se věnujeme produktovému designu a navrhujeme weby, aplikace, zákaznické portály nebo třeba nemocniční informační systémy. A v našem podcastu si povídáme s produktovými a designovými lídry o tom, jak funguje design u nich ve firmách. Povídáme si hodně o tom, jak design může pomáhat byznysu. Snažíme se najít nějakou inspiraci v tom, co funguje a nefunguje.

Ahoj, vítejte u dalšího dílu našeho 2Fresh Design Podcastu. Dneska si budu povídat s Honzou Částkem. Honzo, ty za sebou máš řadu internetových dobrodružství, jsi spolumajitel vývojářského studia Cleevio, v rámci, kterého jste už vybudovali pár úspěšných startupů, jako Spendee nebo Gamee. Vítám tě u nás.

Čau Kubo, děkuji za pozvání.

Ty jsi teď skončil v roli Chief Product Officera v Gamee a budeš se zase víc věnovat Cleeviu, a tak jsme se domluvili, že si spolu popovídáme jako dva majitelé agenturního byznysu o tom, jaké to je mít agenturu, dělat pro klienty, ale taky stavět vlastní produkty a jak vidíme budoucnost našeho byznysu, a i stavby těch produktů v době AI. Co teď vůbec chystáš, kdy jsi skončil v Gamee?

Já myslím, že jsem už dobře přednesl to, že částečně se vracím do Cleevia. Obecně, když jsem se rozhodl opustit Gamee, tak co dávalo největší smysl je soustředit se na firmy, které máme v našem portfoliu, protože to je taková věc, kde věřím, že dokážu pomoct nejvíc. Zároveň mi to dává nějaký čas utřídit si myšlenky, prozkoumat trh, protože během toho, co jsem byl vlastně trošičku v bublince Gamee, tak mi trh trochu utekl. Takže teď během měsíce a půl doháním všechny resty, které jsem za ten rok v podstatě nestihl.

Musím říct, že je to neskutečně vzrušující – prozkoumávat všechny ty příležitosti, které jsou, potkávat se se skvělými lidmi, kterých je na českém trhu taky nespočet. Je tam střídání nadšení z nového začátku, ale zároveň ta úzkost z toho, že když vidím, co všechno je možné a jak se trh extrémně rychle hýbe, tak je to fakt zajímavé období.

Jaké firmy máte v portfoliu teďka kromě Cleevia? Co máte rozjetého?

Cleevio vlastně vnímám jako naši alma mater, takovou základní jednotku, ze které vznikají další nápady. To vnímám jako náš hlavní majetek a historicky z téhle firmy vzniklo Spendee, Gamee. Teď rozjíždíme ještě Fortraders, což je taková obdoba FTO.

Neustále se koukáme po nějakých dalších příležitostech, což si myslím, že je v rámci naší zakladatelské DNA. Jsme podnikatelé, jsme oportunisté, zároveň máme výhodu ve stavění byznysů, takže se neustále koukáme, co by šlo dělat dál.

Já tady trochu přeskočím ve svých otázkách dopředu, protože jsi mi na to nahrál. Vy jste úspěšní v tom stavění těch dalších byznysů, což není úplně běžné mezi těmi agenturami. Respektive přijde mi, že každá agentura chce někdy začít stavět svoje produkty.

Někdo to zkusil, někdo to ještě nezkusil, ale přijde mi, že málo kdo je v tom tak úspěšný jako vy. Máte nějaký recept na úspěch? Máte nějakou kuchařku, podle které vždy postupujete? Nebo se to mění v čase?

Z mého pohledu úspěch je relativní věc. Možná umíme prodat, když se nám něco povede, tak o tom umíme trhu říct. Protože během těch deseti let, co řešíme Gamee, tak jak to v podnikání bývá, těch neúspěchů je vždy víc než úspěchů.

Co si myslím, že je zásadní, je se z toho neposrat. Vždy koukat o krok napřed, co se pokazilo, jak to můžeme napravit. To je něco, co aplikujeme všude.

Samozřejmě nějakou "kuchařku" máme, co se týče i stavění produktů. Nicméně mi přijde, že jsou to nějaké základní teze, které se poměrně těžko reprodukují, minimálně v téhle formě podcastu. Spíš je to částečně hodně pocitová záležitost.

Podíváš se na produkt, podíváš se, jaká je cílová skupina, jakou má bonitu. Ale pak zároveň musíš mít dobrý pocit, že to může být velké.

Já jsem si toho všiml, protože my děláme s vámi na Gamee. A přijde mi, alespoň co já pozoruju zvenku, že jste fakt dobří v tom byznysovém drivu. Že se hodně orientujete na růst toho byznysu a na to, aby čísla fungovala.

Což tím, že my jsme designéři a pohybujeme se v tom designérském prostředí hodně, tak mi přijde, že často třeba na prvním místě bývá ten uživatel té aplikace nebo produktu, služby. A někdy ti designéři mi přijde, trošku zapomínají na ten růst a na ty byznysové aspekty a soustředí se na použitelnost. Tak to mi přišlo, alespoň zvenku to tak na mě působilo, že může být taky jeden z těch pilířů úspěchu. Že tlačíte ten byznys dopředu, hledáte příležitosti k růstu.

Samozřejmě záleží, s kým nás porovnáváš. Já si myslím, že ten největší rozdíl je v tom, že jsem spoluzakladatel a jako spoluzakladatel mám to podnikatelství v sobě. To znamená, že vždycky si snažím optimalizovat naše aktivity tak, aby to přineslo co největší užitek firmě, což je něco, co přenášíme zpátky i do Cleevia.

Když za námi přijde klient, tak nesnažíme se mu udělat jen pěknou aplikaci, ale primárně zpochybňujeme jeho byznys model. Snažíme se z toho vytěžit nejvíc hodnoty pro něj a v dlouhodobém měřítku i pro nás, protože každý úspěšný klient je pro nás byznysově hrozně zajímavější.

Ty vaše produkty, jestli se nepletu, jako Gamee, Spendee, to je vlastně B2C, že jo, byznys, kdy prodáváš přímo nějakým koncovým uživatelům. Zatímco Cleevio, tam děláte B2B. Obchodně to jsou trošku dvě různé disciplíny. Teď Fortraders, předpokládám, je B2C.

Takže jak vám tohle funguje nějak dohromady?

My máme B2B, B2C. Podle mě rozdíl je v tom, jakým způsobem děláš marketing. To znamená, Gamee versus Cleevio, tak ten zákazník je naprosto jiný. Ten největší rozdíl je v tom, že děláme jinak marketing, jinak se snažíme dostat k těm našim finálním zákazníkům. Nicméně i náš klient Cleevio řeší produkty, které jsou B2C.

To znamená, že pak vlastně tu kuchařku, kterou jsme si vytvořili na vlastních produktech, dokážeme aplikovat i tady. Minimálně v tomhle je to stejné. Když přijde klient s B2B produktem, tak je zásadní, že on je nosič té znalosti.

Má tu výhodu v tom konkrétním odvětví. Takže tam na něm lehce spoléháme. Zároveň, což mi na tom agenturním byznysu přijde extrémně zajímavé, je, že člověk může přepínat mezi odvětvími.

To vlastně dělá tu jeho práci extrémně různorodou. Samozřejmě dosáhneš, řekněme, 80 % té znalostní základny, ale pořád dokážeš minimálně dělat oponenturu tomu klientovi a společně dosáhnout toho nejlepšího cíle. Nevím, jak to máte v 2Fresh, jak vám to funguje?

Předpokládám, že principiálně je to to samé.

Je to tak. My nejsme tak úspěšní v stavění vlastních produktů. My jsme zkoušeli takhle dělat tři věci.

Začali jsme Costlockerem, B2B SaaS aplikace pro agentury jako jsme my. My jsme si to postavili původně pro sebe na sledování jejich ziskovosti, sledování projektů, pak i nějaké reportování, řekl bych, finanční výkonnosti projektů. Ten jsme potom prodali, ale nebyl to žádný velký exit.

Pak jsme zkoušeli ještě dvě věci. Jedna byl SMS-ticket, kde jsme byli společníci, přidali jsme se do existujícího produktu, dostali jsme nějaký podíl v tom byznysu za to, že jsme pomohli vytvořit novou verzi té služby. Z toho jsme potom taky časem odstoupili.

A ještě jedna věc, co jsme zkoušeli, byla Atoto, platforma, kde začínal online prodej potravin. Nejdřív jsme zkoušeli dělat srovnavač online prodejců potravin, což ten trh na to nebyl připravený. Myslím si, že ani dneska moc není, protože ti hráči se teprve etablují a hledají si tu svoji marži.

Když tam přijde někdo, kdo jim tu marži ubere, tak to je docela těžké. Potom jsme to transformovali do nějaké platformy, která řeší rozvoz z obchodů. A taky potom jsme to vlastně prodali.

Ale všechno to byly takové hodně malé exity, když bych to nějak měl označit. Ale co bylo skvělé je, že jsme se toho hodně naučili. A přijde mi u vás skvělé...

A my jsme si to právě taky zažili, když jsme dělali ty různé byznysy. Že si fakt na ten byznys potom koukáš trošku jinak, na ten klientský. Když za tebou přijde klient a něco chce, tak na to koukáš trošku jinou optikou, než když děláš jenom ty klientské byznysy.

Takže mi to přijde extrémně užitečné mít tam nějaký přenos know-how z toho, když děláš ten svůj produkt, tak si to zase vrátit do agentury a použít to pro toho klienta. Když já bych byl klient, tak bych možná i hledal agenturu nebo dodavatele, který není jenom profesionální jako dodavatel, ale má i tu zkušenost s tím fakt něco vystavět. To mi přijde dobré.

Já si myslím, že největší rozdíl v rámci vlastní projekt versus klientský může být vlastně i v tom, jak vnímáš ten peněžní pohled. To znamená, když stavuješ svoji věc, tak samozřejmě ten tlak na náklady, porovnání náklady versus dopad, který to může mít, tak vlastně koukáš úplně jinou optikou. Na tohle občas samozřejmě taky zapomínáme.

Člověk se rád nechá unést v nějakých detailech, ale z pohledu trhu si myslím, že pořád tenhle kritický pohled máme u nás nadprůměrný. Co je vlastně vtipné, chodí za námi spousta klientů, co chce vyvinout mobilní aplikaci a my jim říkáme, že to pro ně nedává smysl. Extrémně malý trh.

Vlastně těch, kteří vydělávají na mobilních aplikacích tady v Čechách, je desítky maximálně. Takže to je paradoxně naše nejčastější odpověď. Ale možná to pro tebe nedává smysl.

A v tom je ta byznysová hodnota pro ty klienty. Když se vrátím k tomu našemu designovému byznysu, tak podle mě hlavní úkol designéra by měl být ti pomoct rozmyslet si, co doopravdy potřebuješ udělat, co dává smysl udělat a co ne. A vlastně být parťákem třeba pro produktové manažery v tom zarámovat to zadání potom dál pro vývoj.

Tak jasně, ty už jsi samozřejmě v další linii, nejsi ten CEO nebo nějaký produktový manažer, který rozhoduje o tom, kterým směrem se jde, ale měl bys pro ně být parťákem a pomoct jim rozhodnout, jestli tohle jdeme dělat a takhle to bude vypadat. Vlastně dodělat to zadání, než na to naběhne nějaká armáda vývojářů a spálíš v tom hromadu peněz a času.

Což ještě může... Bych to přerovnal i k AI. Když si vezmeš ta vaše expertíza nebo ta naše expertíza, když se podíváš do budoucna, tak AI ti dá všechno to, co chceš, ale když tam je nějaká zkušenost z vlastních projektů, z více projektů, tak už zpochybňuješ toho klienta. Hele, jsi si jistý, že tohle je to, co chceš? Možná potřebuješ úplně něco jiného. Takže trošku oslí můstek na AI, ale ta podobnost mi tam přijde docela extrémní.

Tady si kladu zásadní otázku. Nebo pojďme toto téma nejdřív zarámovat a posuňme se k němu, protože AI změní fungování agentur i způsob stavění produktů.

Jedno téma, které nyní vidím, je přesně to, co říkáš. Role designérů, vývojářů, produktových manažerů, ale i CEO firem, vlastně kohokoliv, se posune od praktického vytváření kódu nebo designu obrazovek k rozhodování, do čeho má AI investovat své úsilí. Stejně jako dnes rozhoduješ, jestli má tým pracovat na jedné věci nebo druhé, budeš muset rozhodovat, kam by se měla AI zaměřit.

Myslím, že ta zkušenost, kdy budeš rozhodovat na základě své intuice, produktové zkušenosti z minulosti a možná určitého vkusu, bude nesmírně důležitá. O tom si určitě ještě popovídáme, včetně témat jako je vibe-coding. Nyní experimentuji s různými nástroji a vidím, že AI je skutečně mocná, dokáže vytvořit spoustu věcí, ale občas se zasekne a začne vytvářet nesmysly.

Když máš zkušenost s tím, co děláš, dokážeš ji velmi rychle nasměrovat správným směrem. Bez té zkušenosti se můžeš zaseknout a nedojít nikam, jen vytvořit nějaký nesmysl.

Rozumím. V současné době se snažím nedívat příliš daleko do budoucnosti, protože mi to komplikuje myšlení o dalších krocích a člověk může dojít k závěru, že nic nedává smysl, což ve výsledku asi nebude pravda. Proto se na AI dívám spíše v horizontu jednoho až dvou let, protože to je něco, na co dokážu reagovat.

Co konkrétně řešíme v Cleeviu je to, co jsi zmínil – AI bude nástrojem, který nám umožní rychlejší vývoj. Proto nyní ve firmě výrazně směřujeme ke zvýšení efektivity prostřednictvím AI, což vnímáme jako přínosné v několika ohledech. Za prvé nám to zvyšuje konkurenceschopnost na trhu.

Zároveň vnímáme, že pro nás pracuje mnoho skvělých lidí, a tím, že jim dáme příležitost a vytvoříme prostředí, kde se mohou učit a sdílet informace navzájem, zvyšujeme jejich hodnotu na trhu práce. Tento pohled nás vede. Co dále plánujeme, je náš "centrální mozek lidstva", na kterém už pracujeme.

Jde o AI, která nám pomůže řídit firmu, vyřeší repetitivní operativní úkoly, vykazování hodin, fakturace. Chceme být v tomto co nejvíce automatizovaní, což nám přináší novou zkušenost, kterou můžeme předávat našim klientům. Abychom nekázali vodu a nepili víno, dává nám smysl otestovat to nejprve na sobě, ukázat, jak efektivní je naše řízení firmy, a pak to případně nabízet dál našim klientům.

To máme podobně. Vidím tam také několik oblastí. První je provozní efektivita v 2Fresh.

Máme zde opakující se činnosti, které se dělají pravidelně. Každý měsíc vyúčtování pro klienty, finanční oddělení zpracovává desítky či stovky dokladů.

Každý měsíc se ručně přepisují do účetnictví. Máme reportingy, které provádíme pravidelně. Jsou to rutinní záležitosti, ale dnes se dělají ručně.

Tohle bych chtěl začít optimalizovat. To je jedna oblast. Další oblastí, jak jsi zmínil, je efektivita designérů.

U nás ještě nevím, jestli se zaměřujeme přímo na efektivitu, ale obecně nyní hodně zkoumáme, co to pro designéry znamená. Jsme spíše v průzkumné fázi, kdy se snažíme lidi motivovat k tomu, aby experimentovali s novými nástroji, třeba si nainstalovali Cursor nebo zkoušeli věci ve V0 a Boltu. Aby zkoušeli vytvářet první prototypy tam, místo ve Figmě.

Mohu se zeptat, jakou máte zpětnou vazbu od lidí? Jsou všichni nadšení a chtějí do toho jít?

Zatím je to smíšené, řekl bych, že to hodně prosazujeme my shora. Já, Lukáš Pitter jako náš zakladatel, Milan Chvojka, který vede náš tým pro design operace, vlastně vedení firmy s tím hodně experimentuje, zkoušíme různé věci a hodně o tom mluvíme. Nyní Lukáš naplánoval první interní hackathon – je to možná příliš silné slovo, ale první zahájení tohoto tématu.

Máme kanál "AI shit", kde sdílíme dění. Zároveň Lukáš pracuje pro startup ze Silicon Valley, který se zabývá generativní AI, takže přináší zajímavé věci jako Confy UI, což je nástroj na generativní grafiku, který zatím není příliš známý.

Tlačíme to hodně shora, v týmu jsou lidé, kteří si hrají s různými nástroji. Pak jsou lidé, kteří říkají: "Zkusil jsem to, ale moc mi to nepomohlo." Takže máme všechny možné přístupy.

Asi takto – asi nikdo neříká, že je to nesmysl, že to zanikne nebo že je to jen přechodný trend. Ale jsou lidé, kteří to vnímají tak, že to zkusili, trochu jim to pomohlo, ale raději to budou dělat dál ručně a moc to neřeší. Jak je to u vás?

Myslím, že se to časem mění. Minimálně u vývoje, který je možná ještě více standardizovaný než design. Designem se dokážete více odlišit než kódem.

Vnímám to tak, jak jsi zmínil, že to ještě není úplně připravené. Ale nyní, jak se to velmi rychle vyvíjí, už vývojáři sami přicházejí a říkají: "Teď jsem to zkusil a funguje to už celkem dobře."

Nicméně stále vnímám, že je několik lidí, kteří jsou skeptičtí. Tam je potřeba průběžně ukazovat, jak efektivní to může být, a snažit se změnit jejich přístup. Pokud se to nepodaří, budeme muset najít někoho, kdo má jiný přístup.

A jak jsem říkal dříve, snažíme se jít příkladem. Chceme uspořádat něco jako hackathony, kde budou dva vývojáři proti celému týmu.

Dva vývojáři používající AI proti celému týmu, a pak porovnáme, kolik práce dokázali udělat dva lidé oproti třeba deseti.

U vývoje mi to přijde neuvěřitelné. Nyní zkouším technologická dema. S Cursorem jsem zkusil vytvořit malou izometrickou hru, kde si můžeš vytvořit pixelovou mapu, což je něco, co bych nikdy nedokázal sám. Za tři hodiny jsem vytvořil něco, co jsem dnes ráno ukazoval dceři – malovala si tam krajinku a byla nadšená.

Není to k ničemu užitečnému, ale má to tři tisíce řádků kódu. Nenapsal jsem z toho ani řádek a je to neuvěřitelné. Nebo třeba máme rozšíření, které používáme na integraci LinkedInu a HubSpotu, a tam jsem včera přidal nové funkce, které zrychlují práci.

Ve vývoji je to opravdu působivé. Třeba taková věc – když se mi tam špatně přepisovalo jméno, řekl jsem, že je tam chyba.

Nástroj to přijal (běží na Claude 3.7) a vytvořil nový regulární výraz, což je pro mě vždy velká výzva.

Prostě to přepíše a ty nemusíš řešit syntaxi. U vývoje to je jasné. A u designu to bude také podobné.

Jen tam věci nejsou tak jednoznačné, jak říkáš – použil jsi výraz "komoditizovaný", což je výstižné. Je to pestřejší a data nejsou tak dobře strukturovaná. To se samozřejmě změní. Dnes vidíš, jak systémy dokážou převzít design systém V0, který běží na komponentách Shadcn/ui, a sestavit z toho aplikaci, dashboard nebo zákaznický portál.

Co vnímám u designu je, že skvělý designér se uplatní vždy. Ale ten průměr, ta šedá zóna – tam si myslím, že klient nebo kdokoliv jiný možná sáhne po něčem, co mu vytvoří podobný design za zlomek ceny a času. Možná to posune hranici, kdy jsem si něco udělal sám versus, když už mám produkt s určitým základem a velkými ambicemi. Pak pravděpodobně oslovím zkušeného člověka, který mě posune o několik úrovní výš.

Tak to už dnes funguje – existuje mnoho produktů vytvořených pouze vývojářem, které designér nikdy neviděl. Vývojáři použili Bootstrap před deseti lety nebo dnes jinou knihovnu.

Protože je produkt užitečný, firmy ho používají. A to, že není úplně doladěný nebo že uživatelská přívětivost není dokonalá, vlastně nevadí, pokud produkt nemá závratnou konkurenci. Firmy to začínají řešit, když jsou na konkurenčním trhu, kde se chtějí odlišit a mají velkou konkurenci, a funkce, které nabízejí svým zákazníkům, má už kdekdo.

Tehdy se použitelnost stává faktorem, který pomáhá prodeji a spokojenosti zákazníků. Proto jsou pro nás dobří klienti ti, kteří se pohybují na konkurenčním trhu, protože tam design přináší větší hodnotu. Ale jak říkáš, bude se to posouvat a firem, kterým bude stačit generované řešení, bude více než dnes.

A to bude určitě zajímavá změna. Podařilo se vám už v Cleeviu něco takto automatizovat, nebo zatím připravujete věci? Máte nějaký konkrétní proces vytipovaný jako první?

Těch procesů máme vytipovaných mnoho. Náš vedoucí projektů má asi 30 případů, které chceme postupně automatizovat. Samozřejmě, že nám to zabere nějaký čas, protože občas platí, že kovářova kobyla chodí bosa.

Nyní začínáme odspodu. Naši lidé vykazují hodiny na určité projekty, takže chceme, aby minimálně toto vykazování bylo správné a hodiny seděly. Začínáme tedy touto nejotravnější operativní prací, ale máme vytipováno několik dalších oblastí.

Například, když k nám přijde klient se specifikací, požádáme AI, aby ji rozdělila do epics a stories. Zároveň vidíme možnost, že v budoucnu bude každá story obsahovat odhad, jak dlouho by měla trvat. To pak umožňuje porovnávat efektivitu konkrétních lidí, vyzvat je k lepšímu výkonu a případně jim pomoci efektivitu zvýšit.

Další oblastí je prodej, kde máte mnoho nabídek a s každou musíte strávit hodně času. I když šance, že obchod vyjde a klient si nás vybere, může být menší, takže nemá smysl investovat extrémní množství času a peněz. AI nám v tomto skvěle pomáhá. Nedávno mi klientka poslala wireframe aplikace bez specifikace, vzal jsem Figmu, exportoval ji do PDF, vložil do GPT, které prozkoumalo obrazovky a připravilo mi specifikaci. Tu jsem poslal na nacenění, ale v budoucnu to převezme AI a vytvoří odhad, který možná nebude nejpřesnější, ale poskytne alespoň řádový odhad pro zákazníka.

Plánovaných případů máme mnoho a chceme se na ně zaměřit po fázi nabídky našich služeb. Prozkoumali jsme pouze firmy kolem nás a případů, kde lze zapojit AI agenty, je nespočet. Když začneme co nejblíže k naší firmě a budeme postupovat do šířky, věřím, že obchodních příležitostí bude mnoho.

K tématu, kde vidíme náš agenturní byznys – v krátkodobém horizontu jednoho až dvou let vnímám, že příležitostí na trhu bude extrémně mnoho, protože každý bude chtít do této oblasti vstoupit. Z dlouhodobějšího pohledu si myslím, že případy, které bude potřeba automatizovat, se vyčerpají. Nicméně bude stále potřeba aktualizace a následná péče.

Zároveň vidíme, že AI agent, který funguje na 80 %, je záležitostí několika hodin, ale pokud chcete 100% výsledky, to už jsou spíše záležitosti dnů.

Tam jsem se právě chtěl dostat. Jak vidíš budoucnost toho byznysu. U nás v designu to vidím podobně.

Je vidět, že firmy začínají řešit, jak má design fungovat v době AI, a to zvyšuje poptávku po designérech, protože začínáš řešit, jak se transformovat, jak začít fungovat jinak, a na to si musíš udělat čas, abys se tomu mohl věnovat. Zároveň jsem zaznamenal, že firmy jako Meta a obecně americký trh začínají nabírat, protože potřebují designéry k tomu, aby našli třeba i nové cesty, jak s AI komunikovat kromě promptů a jak ji zabudovat do produktů, které stavějí. Takže také vidím, že AI momentálně trhu pomáhá.

Teoreticky by designéři mohli být kurátory toho, co vygeneruje AI. Hodnotit, aby se AI dokázala naučit lépe designovat.

Přesně, protože kvalita u AI je zatím různá a otázkou je, na jakých datech je to naučené a jak to bude fungovat dál. Nedávno jsem se s někým bavil o tom, že teoreticky, jak začne být svět zahlcený méně kvalitními věcmi a AI se bude učit z těchto méně kvalitních věcí, může až degenerovat do podoby, kdy bude produkovat nekvalitní výstupy. Protože jak říkáš, dnes udělat něco na 80 % je relativně jednoduché, ale potom dodělat ten detail tak, aby to bylo opravdu vynikající, je zatím stále náročné.

Ta 100% spolehlivost je dlouhodobý cíl, ke kterému budeme směřovat. Co bych ještě chtěl zmínit – měl bych poděkovat Tomáši Čuprovi, který podle mě trochu rozvířil náš český rybníček tím, že je vnímán jako jeden z nejúspěšnějších podnikatelů v Česku.

Nyní velmi prosazuje AI, jak se za 12 měsíců všechno změní, jak firmy, které teď nenaskočí na AI, jsou v podstatě ztracené. Extrémně zvýšil pozornost k tomuto tématu. A kolem sebe vidíme spoustu firem, které se probudily.

Začínají se zajímat, jak jim můžeme pomoci.

A v designu to vidím stejně. Prakticky každý design leader, se kterým se bavím, neříká, že to nějak přejde. Všichni se o tom chtějí bavit.

Všichni to nějakým způsobem už zkoušejí řešit. Spíš lidé zkoušejí si s tím trochu hrát. Někdo je trochu napřed.

Někdo si nainstaloval něco nebo se přihlásil do Boltu nebo Laveble a tam si zkusil něco vytvořit, aby vůbec věděl, co se děje. Ale řeší to všichni. A také jsem si všiml u Tomáše Čupra, že to hodně prosazuje.

Ale dobré téma. Jak vnímáš to, že hodně lidí teď na AI pohlíží s obavami? Přesně, když hned nezačneš všechno řešit, tak tady za rok nebudeš.

Jak tohle vidíš ty?

Přemýšlím, jak to podat. Určitě je na tom velký kus pravdy. Vnímám, že žijeme pořád v nějaké bublině, která, ať si to možná nemyslíme, je na špici vývoje. Takže určitě nějaká setrvačnost, než se to dostane skrz celou společnost, bude extrémně dlouhá.

Ale zároveň, co si myslím z produktového pohledu, je, že věřím tomu, že ty velké SaaS systémy se mají čeho bát, protože dlouhou dobu budovaly technologii, která byla unikátní a která pro ně představovala bariéru vstupu pro ostatní. Teď si vezmi například Soundhound, Shazam a podobné aplikace, které měly tento technologický náskok – co můžeš udělat nyní, je vložit jakoukoliv písničku do AI a ona ti ji rozpozná. To znamená, že sám sebe musím vyzvat v tom, co ten produkt musí mít, aby byl úspěšný.

U těch SaaS největší rozdíl bude v tom, že software se díky AI dokáže vyvinout za mnohem méně peněz. To znamená, že nástroj může být nabídnut za mnohem nižší cenu. To znamená, že tam bude tlak na tuto cenu.

Ale u B2C si sám kladu otázku. Co si o tom myslíš ty?

U toho B2B to vidím asi podobně. Otázkou je, které věci začnou řešit přímo agenti, že to budou normální funkce v ChatGPT, a vlastně i u B2C. Že to budou standardní funkce, například v ChatGPT – bude hrát písnička a já jen řeknu telefonu, co je to za písničku, a on mi to řekne, aniž bych na to potřeboval specializovanou aplikaci. Kladu si tedy otázku, co vyřeší sami standardní agenti a co si potom člověk bude řešit sám tím, že si s těmito agenty vygeneruje svou vlastní aplikaci. To je vlastně další teze, o které se mluví – že SaaS začne být generovaný.

Že v 2Fresh už nebudeme používat Notion jako naši znalostní bázi, ale vygenerujeme si svůj vlastní Notion, který přizpůsobíme přesně našim firemním pracovním postupům. A myslím si, že u B2B byznysu, ale teoreticky i u B2C byznysu, může být zajímavé, že to vyrobíš dnes mnohem levněji a rychleji, ale co může být dobré, je hodnota, kterou přinášíš jako průvodce svým zákazníkům. A myslím si, že to funguje i dnes.

Když se rozhodneš například pro nějaký projektový nástroj, tak když se podíváš na ty možnosti – řekněme od něčeho jednoduššího jako je Basecamp, přes Asanu až po Click Up nebo Wrike jako opravdu rozsáhlé nástroje – každý ten nástroj ti umožňuje pracovat trochu jinak a má nějaký názor na to, jak bys měl projektové řízení nebo projektovou komunikaci řešit.

A podle mě tam může být zajímavé, že máš nějaký názor a ten říkáš těm lidem. V Americe se tomu říká "opinionated", že ti to vlastně nedává jen nástroj, do kterého si klikáš a sám si řekneš, jak s ním budeš fungovat, ale říká ti: "Takhle to používej", to know-how.

Ano, u toho projektového si vlastně říkám, jestli potřebuješ téměř nějaké extrémní UI. Vlastně vložíš zadání, necháš si vygenerovat stories, a pak už ti AI, jako tvůj společník, řeší tvou efektivitu. V tom možná vnímám, že by mohl být ten cíl.

Ano, nedávno jsem o tom mluvil s Tomášem Netrvalem z Kebooly, který říkal, že oni celý ten produktový proces nyní přesouvají do Cursoru a Gitu, a že vlastně chtějí mít tyto věci na jednom místě, kde s tím pracují jak produktoví manažeři, tak designéři, tak i vývojáři. Není to tak, že designéři si to někde udělají, produktový manažer si to udělá ve svém nástroji, pak designéři to přesunou do Figmy a Mira, a vývojáři to mají pak v Jiře a Confluence, ale všechno se jim to centralizuje. Přesně tak, to je možné, že se to nějak potká.

A ta Keboola to má jako významné aktivum v těch lidech, které má. Ti, kdo by v podstatě udělali nějaký marketplace AI agentů, kteří jsou zaměření na konkrétní niku, tak si myslím, že to bude významná věc.

Já z toho, co tak sleduji zvenku, tak mi přijde, že tam míří. Tak o tom píšou na... já používám hlavně LinkedIn a Twitter.

Já už také.

Přemýšlím ještě o tom B2C. Tam vnímám, že může nastat něco podobného, co je nyní na YouTube. Tím, že bariéra vstupu pro vývoj vlastní aplikace bude poměrně jednoduchá, tak si myslím, že tlak těch mobilních aplikací bude v rámci store ještě výraznější. Pak bude záležet, jakou hodnotu ta aplikace uživateli dává samozřejmě.

A pak marketing, jakým způsobem to půjde škálovat. Což tam vidím jako dva hlavní způsoby. Organický provoz podobně dokáže vytáhnout pár těch nejzajímavějších aplikací.

Pak to bude hodně osobní značka, to znamená obrovský potenciál. Například "finfluencer", který by měl mít jako nyní My Hero Hero. Kubova English je tady v Česku. Má svoji vlastní aplikaci a dokáže to zajímavě monetizovat.

Takže vidím tento směr. A pak budou aplikace, které budou čistě financované reklamou. Pak vlastně ta ekonomika ti musí vycházet, že z té aplikace dokážeš vytáhnout víc, než kolik vložíš do reklamy.

To vlastně už platí dnes, že se říká, že nestačí mít jen dobrý produkt, ale musíš mít dobrý prodej nebo marketing, které ti pomohou to prodat, abys byl úspěšný. S tím asi souhlasím, že tohle bude nyní o to důležitější, protože vytvořit ten produkt začne být snadnější a levnější. Co se mi líbí, je, jak mluvíš o té osobní značce, o tom vlivu, to mi přijde jako důležitá hodnota. Například když vidím obsah na LinkedInu, tak ten začíná být zahlcený AI generovanými věcmi.

A ti nejzajímavější lidé, které sleduji, jsou autentičtí a píšou to tak, jak myslí. To, co dnes zažili, o tom napíšou. To mi přijde, že bude opravdu velkou hodnotou.

Ale zajímavé je, že jsem neuvažoval o tom, že to, co lidé kupují, budeš ty jako tvůrce, nějaký zakladatel.

Zase částečně kurátor toho obsahu, že máš nějakou důvěryhodnost. To znamená, že lidé budou věřit, že i to, co jim předáš prostřednictvím té aplikace, bude kvalitní.

To je dobré. Teď jsem si vzpomněl, co jsem chtěl říct. A to je, že mi přijde, že jak se stavba těch produktů zlevní, tak v tom vidím velkou příležitost.

Jsem docela optimista ohledně té budoucnosti. Chvíli jsem nebyl, ale teď na to pohlížím optimisticky. Tím, jak se zlevní možnost vybudovat nějaký produkt, tak si myslím, že to může pomoci nám.

Třeba i tady v Evropě, v České republice, kde třeba není tolik volného kapitálu jako v Silicon Valley, kde získáš peníze a můžeš dělat prakticky cokoliv a žiješ v nějaké bublině. Tak mi přijde, že tohle se rozšíří více do světa, protože najednou relativně malé týmy budou moci levně postavit konkurenci těm velkým věcem.

Takže v tom vidím nějakou příležitost i pro nás tady. A potom ještě jedna věc, kterou tam vidím, je, že se říká, že týmy se zmenší. To znamená, že někteří lidé z firem pravděpodobně odejdou.

Nebo takhle – vidím spíše dvě příležitosti. Myslím, že firmy buď ty lidi využijí na to, že budou dělat více věcí.

Místo toho, aby 50 lidí dělalo jednu funkci, jeden produkt, tak budou dělat deset funkcí a deset produktů. To je jedna možnost, jak to vidím. Nebo druhou možností, kterou tam vidím, je, že ti lidé odejdou z firmy.

Ale vznikne dalších 100 startupů, ve kterých ti lidé budou moci něco začít dělat. A myslím si, že pro lidi to bude skvělé, protože týmy se zmenší. A podle mě menší tým je dobrý, protože se zbavíš takových problémů, kdy komunikuješ s 50 lidmi.

A schůzky.

A schůzky, komunikace. To, že ti něco musí někdo schválit – uděláš něco s týmem, pak to ukážeš šéfovi, ten to ukáže svému šéfovi, a pak přijde CEO a řekne: "Ne, tohle rozhodně ne," a celé to musíte zahodit a předělat. Takže si myslím, že lidé nakonec mohou být spokojenější a šťastnější v práci, protože budou mít větší možnost dělat věci, které je baví, a více o nich rozhodovat.

Nemusí to vyhovovat všem, ale myslím si, že minimálně v designérské a vývojářské IT bublině většina lidí je spíš taková...

I já k tomu směřuji. Když nyní sám sebe vnímám, tak se nevnímám jako Chief of Product, protože to vnímám jako nějaký management týmu. Spíš se vnímám jako podnikatel, jako tvůrce produktů, protože co mě mnohem více baví, je být s týmem, který je extrémně blízko, a společně tvořit něco nového, a to mě dělá nejšťastnějším.

Když se ještě vrátím k tomu, co jsi zmiňoval, že AI sníží tu bariéru a pravděpodobně bude vyvinuto více aplikací – zmínil jsi naději v Evropě, já vnímám, že největší příležitost je ještě trochu více na východ, tedy v Asii, kde máš obrovské množství lidí a obrovský hlad po tom něco dokázat, který je dle mého názoru v Evropě o dost nižší, protože tady žijeme opravdu skvěle. Takže bych očekával, že ty aplikace budou spíše z východu.

Možná co se stane – nyní to rozdělení lidí, kteří používají aplikace, je takové, že 10 největších aplikací používá 80 % celé země. Je možné, že tohle se trochu sníží a lidé se rozdistribuují do různých menších aplikací, což pak teoreticky může vytvořit příjmy pro tyto menší týmy.

Jinak v rámci Cleevia, jak jsi zmiňoval zmenšování týmu, tak chceme jít podobným směrem. Již nyní máme na úrovni skupinu a pod skupinou máme tým nebo firmu, která se zabývá blockchainem. Nyní budeme mít AI agenty, takže chceme opravdu směřovat k menším týmům. Lídr, který má největší znalosti v daném odvětví, to celé vede, ale pod ním je menší tým, protože, jak jsi zmiňoval, efektivita s menším týmem rapidně roste.

Jak vnímáš třeba budoucnost agenturní práce? Zatím jsme se bavili spíše tak, že to bude podobné, nebo takhle... Asi jsme to úplně nerozebrali, ale hodně jsi mluvil o té efektivitě týmu, nějaké automatizaci, ale myslíš, že budeme klientům prodávat hodiny vývojářů, nebo myslíš, že se to nějak dramaticky změní?

Jestli budeme prodávat hodiny nebo ne, to nedokážu říci. Co ale vnímám je, že naši klienti nás budou poptávat spíše jako hackery, kteří mají... Vezmi si, kolik vzniká AI nástrojů, a orientovat se v tom a být schopný říct, kde je to nejlepší, je samo o sobě dovednost.

Vnímám, že klient si nás objedná jako hackery, kteří dokážou minimálně k tomu MVP dojít za nejkratší čas. Tím, že budeme mít tu znalost, tak riziko, že by výsledek byl špatný, je poměrně nízké. V tom si myslím, že máme i nějakou extra hodnotu. Vrátíme se zpátky na začátek – jak jsme budovali vlastní produkty, dokážeme poradit nejen s tou částí vývoje, ale dokážeme pomoci i s marketingem, vymyslet, jak ten produkt udělat virální a podobně.

Takže důvod, proč si nás vybrat, tam vidím stále poměrně velký.

Máte už třeba nějaké poptávky specifické v této oblasti, že už vidíš, že se ta budoucnost mění? Protože my už u nás řešíme první projekty typu: "Máme design systém a chtěli bychom ho připravit na to, aby s ním mohli pracovat agenti. Jak to uděláme?" A s tímhle podle mě zatím nikdo nemá mnoho zkušeností.

Tato témata se už začínají objevovat hodně, už se začíná objevovat debata o tom, jak by měly designové týmy vypadat, jak by měly fungovat. Zatím ale podle mě jsou na trhu všichni ve fázi, jak jsi říkal, že ještě tu zkušenost nemáme. My bychom také chtěli být takoví, že si to nejdřív vyzkoušíme sami a pak to budeme prodávat dál, protože řada projektů vždy má nějaké výzvy a my se učíme s klienty tu práci dělat, ale když už jsi zkušený, tak tvoje hodnota dramaticky roste.

Ale už vidím první poptávky, už se to hýbe, už řešíme nějaké společné projekty, třeba i jako společné podniky – i když to není přesný výraz, ale jsou to společné podniky, které se zabývají tím, jak má být AI integrovaná do produktu. Takže různé takové modely, což je pro nás extrémně zajímavé, opravdu vzrušující doba.

A jsem teď v tomhle velmi optimistický. Zároveň ale řešíme výzvy v tom, jak to naše lidi, designéry, naučit, na čem se to naučit. Co bychom si tady interně mohli budovat, abychom získali znalost, jak připravit design systém pro agenty? Protože my jako 2Fresh nemáme žádný svůj design systém, momentálně žádný svůj produkt nestavíme. Takže přemýšlíme: "Co bychom si mohli postavit pro sebe, na tom se to naučit a pak to nabízet dál?" Anebo se domluvit s firmami, které to poptávají, že se to s nimi naučíme – pro ně to bude znamenat lepší podmínky a pro nás to znamená učení.

To mi dává naprostý smysl. Pro nás je to jednodušší v tom, že vidíme, jaké problémy v rámci firmy máme, takže pro nás je implementace těchto nástrojů jednodušší, protože ten problém vidíme a zároveň ho můžeme řešit. Tam ta znalost může vznikat. A jak jsem zmínil předtím, poptávek na agenty je poměrně dost.

Z firem, které máme kolem, když se připravuje AI agent, který ti řeší risk management konkrétních obchodníků v rámci Fortraders, v rámci Spendee, Gamee, tak potřebuješ řešit i to, že ti někdo odpovídá na recenze v App Store, což ti zvyšuje hodnocení. To znamená, co si díky tomu dokážeme udělat, jsou souhrny určitých případů použití, které pak dokážeme prodávat i dále jako předplatné. A tím, že je tam to předplatné, dokážeme to neustále vylepšovat. A nyní existují nástroje, které ti odpovídají třeba na ty recenze, ty stojí jistě desítky tisíc měsíčně, a prostřednictvím AI to dokážeš naprogramovat za pár dnů.

To znamená, že i to předplatné bude podstatně nižší. Co ještě nyní nejvíce řešíme v rámci AI je samotné oceňování projektů. Historicky byl důraz na kvalitu kódu extrémní, což se pak projevilo i ve vyšší ceně, která odrazovala spoustu zákazníků.

To znamená, pokud vidíme, že zákazník je na začátku a potřebuje nějaké MVP, nedává smysl kódovat obrovskou infrastrukturu a platit jednotky milionů, když dokážeme díky tomuto přístupu dostat produkt na trh ne za zlomek ceny, ale určitě za menší částku.

Na tohle jsem zvědavý i u nás, protože podobně jako vy jsme na trhu pozicovaní jako špičková kvalita. V 2Fresh se snažíme být nejlepší.

Přesně, a samozřejmě ne vždy se všechno povede, ale obecně se snažíme být v této roli, což samozřejmě znamená vyšší cenu a větší pracnost těch věcí, protože lidé tomu věnují větší péči. Máme designové procesy, které nejsou jen o kreslení obrazovek, ale mají větší přidanou hodnotu směrem k produktu.

Tady si kladu otázku, co s tím AI udělá, jak se ty procesy mohou měnit a co to pro nás znamená. Jak říkám, jsem optimista, takže to vidím tak, že zkušení designéři, stejně jako vývojáři, budou mít práci a budou dokonce žádaní, protože ti pomohou i rozhodnout, co AI dělá dobře a co dělá špatně.

Takže to vidím optimisticky, ale zatím si nedovedu ještě představit, co všechno to pro nás znamená.

Mám ještě takovou kontroverzní otázku – kde vidíš sebe na trhu práce, jaké je tvoje místo nyní ve společnosti, když AI nastupuje?

To je dobrá otázka. Můj život se dramaticky proměnil za poslední dva roky, protože předtím jsem byl lead designer a hodně jsem designoval. V kariéře jsem měl různé role – vyzkoušel jsem si toho mnoho. Vývojář, designér, projektový manažer, account manager. Chvíli jsem řídil celou agenturu, pak jsem zase dělal designéra, různě se to měnilo.

From the bottom to the top.

Ano, asi tak. Ale poslední dva roky jsem se přesunul do obchodu. Strašně mě to baví.

Je to skvělé. Měl jsem z toho dost obavy, protože jsem nikdy nebyl obchodník. Měl jsem s tím docela problém.

Byl jsem ten specialista, který rozumí designu, protože jsem si všechno vyzkoušel, takže to je moje silná stránka.

Což je vlastně osoba, která prodává nejvíc.

Ano, ale zároveň v obchodě musíš mít cit na to, dotáhnout věci nebo otevřít konverzace. Myslím, že moje silná stránka byla vždy v tom, když za mnou někdo přišel a už něco chtěl – byl jsem dobrý v tom říct: "Jasně, takhle to můžeme udělat, kolik to bude stát," a přesvědčit lidi o tom, že jsme vhodný partner. Ale poslední dva roky jsem se hodně učil fázi před tím – jak se seznámit s lidmi, kde to máme dělat, co jim máme říkat, než se dostaneme do fáze, že ti lidé po nás něco chtějí.

A mou budoucnost mám stále docela spojenou s obchodem, protože mi to přijde i odpovídající tomu, co jsi předtím říkal – že produkty se možná mohou začít podobat. A svou roli vidím možná v tom být, nechci říct influencer, ale být vidět.

Můj osobní cíl směrem k 2Fresh je, aby když v Česku někdo řeší design, tak si vzpomněl na Kubu a řekl: "Kuba o tom mluvil, tak by mohli být docela dobří, tak se mu ozvu." A tam stále vidím svou cestu dál.

Možná jsi mi to i lépe přiblížil, když jsi mluvil o influencerech a budování osobní značky, ukazovat, že tady jsme. Věřím, že dobrý produkt budeme mít – projdeme transformací, ale dobrý produkt budeme mít, protože máme super zkušené, talentované pracovníky, kteří dělají dobrou práci, a když se ta práce změní, tak se přizpůsobí. V tom si myslím, že jsme byli vždy dobří – v přizpůsobování se.

To nám také šlo.

A sebe vnímám tak, že bych měl v tomhle pokračovat dál a učit se nové věci, protože dělám to dva roky, takže jsem stále začátečník. Nebo dnes už možná trochu zkušenější, ale myslím si, že tam jsou pro mě příležitosti.

Třeba i ten obchod, jak jsi říkal – co mi funguje nejlépe, zmiňovali jsme to, je autenticita jako základ. Když přijdu na jakoukoliv schůzku s klientem, jsem velmi přímočarý, říkám, co si myslím, nechodím kolem horké kaše, a tím, že mám nějakou zkušenost, tak to vždy funguje nejlépe.

Říkal mi teď Ben, kolega, který s tebou řeší nějakou záležitost, že: "Ten Honza, ten je dobrý. On funguje trochu jako my – přijde a řekne to tak, jak to je, nikomu nelichotí a přímo řekne: 'Tady jsou nějaká rizika,' a mluví o tom."

To je podle mě dobré, než... To je ta největší hodnota pro klienta, kterou ukážeš už na začátku, že to není tak, že děláš jen, co řekne, ale jsi tam jako expert, který prošel mnoha nezdary, takže zároveň dokážeš říct, co nefunguje.

Když jsem přemýšlel, v čem je moje hodnota, tak jak jsem zmínil předtím, management částečně AI nahradí – ty rutinní práce, jako psaní specifikací, úkolů, to bude zautomatizované velmi rychle. Co mi přijde, že moje největší výhoda je podnikatelský duch. To, že mám nějakou síť kontaktů a dokážu propojit, když někdo něco potřebuje a někdo jiný něco nabízí, to mě posouvá extrémně rychle. Takže svoji výhodu vidím v tomhle, ale zároveň sám sebe vyzývám, co je ten prostor, a tím, jak člověk vidí, jaké jsou možnosti a jak se to rychle vyvíjí, pocit nadšení je rychle nahrazen pocitem úzkosti. Ale pak mluvíš s běžnými lidmi a vidíš, že jsi stále na vrcholu nebo na nějaké té špici, takže si myslím, že mohu být v klidu, ale rozhodně neusnout na vavřínech a neustále se posouvat.

Já to mám asi také jako ty, že chci něco budovat. I když jsem se přesunul do obchodu, vnímám to tak, že buduji obchod, obchodní procesy a tým. Když jsem to před dvěma lety začal dělat, bylo to tady v neutěšeném stavu. Obchodní tým vlastně téměř neexistoval, byl rozpadlý.

Vybudoval jsem nový systém, ve kterém nyní fungujeme, a jsou vidět výsledky, takže mě to samozřejmě baví. Ale baví mě budovat ten tým a systém a zkoušet nové věci. Hodně na to pohlížím z pohledu toho, co jsem se naučil jako designér – dělat experimenty.

To je nejlepší. Vidíš problém a snažíš se na to přijít, vymyslet nějaké řešení. Je to víceméně jako když hraješ nějakou hru, kde se snažíš optimalizovat pro nejlepší výsledek.

Přesně. Miluji Age of Empires a podobné budovatelské strategie. A život je vlastně trochu podobný.

Myslím si, že je to dobrá simulace agentury ve výsledku.

Ještě jedna příhoda. Díval jsem se na svého syna, je mu pět let. Chystá se do školy a co teď dělá – začal šít plyšáky.

Vezme si v pěti letech jehlu a začne šít. A co se mi na tom líbí, je, že dokáže tvořit nové věci od základu. A druhá věc je důvod, proč to dělá.

Je to proto, že jich chce udělat hodně a pak je prodat.

To je po tátovi.

Takže asi částečně prostředí dělá divy.

Ale vidím v tom naději, protože tohle mi přijde jako to nejdůležitější. Tvořit a umět to prodat a zabalit tak, aby to lidé chtěli. To si myslím, že bude fungovat vždycky.

Ještě možná historicky – když jsme cokoliv tvořili, tak i když to mohlo skončit nezdarem, vždy nám to otevřelo něco nového, cestu, nějakou příležitost. Zásadní je nezůstat na místě, ale zkoušet nové věci, protože nikdy nevíš, kam tě to dostane.

A nezhroutit se z toho.

To je občas těžší, ale zásadní je pořád pokračovat.

To mi přijde, že je opravdu velmi důležité, ta odolnost. Každý majitel agentury ví, že agenturní byznys, ale vlastně jakýkoliv byznys, znamená řešit spoustu problémů, kterými se brodíš. Říkal to Musk, ještě, než se dostal tam, kde je teď, že jako šéf firmy nebo majitel, všechny ty nejhorší problémy v té firmě se sběhnou k němu a on je musí vyřešit.

Takže to není žádná velká radost.

A ještě nejlépe v jeden okamžik.

Ano, neštěstí nechodí samo po horách. Takže přesně, vždy se to nahromadí. A myslím si, že musíš být velmi odolný.

Když začneš podnikat, tato odolnost se začne sama budovat, protože je to dřina, ale samozřejmě to přináší i mnoho uspokojení.

Tady měl hezké přirovnání Lukáš Stibor, můj partner ve firmě. Říkal, že když byl mladý, byl jako ostrý kámen v řece. Když voda tekla, tak s tím kamenem neustále hýbala, rotoval a byl ze všeho v podstatě rozrušený.

Teď už je takový ten klidný, hlaďoučký oblázek na dně a jen se nechá tou vodou lehce omílat a nic ho nevyvede z míry. To si myslím, že je dlouhodobá cesta každého podnikatele.

Protože každý problém se nakonec dá vyřešit. Co mi ještě přijde důležité je, že dobří podnikatelé to umí dobře komunikovat s lidmi kolem sebe. Nejhorší podle mě je, když je nějaký problém a ty se zavřeš do sebe a děláš, že buď ten problém neexistuje, nebo o něm nemluvíš s ostatními, pak to vždy dopadá špatně.

Ale když se k tomu postavíš čelem a řekneš, že máme tento problém, probereš to s lidmi, kterých se to týká, řekneš jim třeba: "Máme problém, toto jsou nepříjemnosti, které vám to přináší, pojďte mi s tím pomoct," nebo "My se s tím vypořádáme, ale buďte trpěliví, než to vyřešíme," tak ti lidé ti vždy pomohou, většinou tě podpoří, to je moje zkušenost.

Jak shrnout naši konverzaci?

Asi bych jen zopakoval to, co jsem říkal předtím. Doba, která je před námi, je extrémně zajímavá. Příležitostí tu bude obrovské množství.

Je zásadní se neustále učit novým věcem, adaptovat se, a věřím, že v našem agenturním byznysu bude spousta firem, spousta partnerů, kteří uvidí hodnotu v naší práci.

Já to tak vnímám. Jsem optimista a myslím si, že žijeme v době revoluce, nebo spíše zlaté horečky, kdy se všichni...

Zlatá horečka mi přijde skvělá.

Že se všichni přesouvají do Kalifornie. Bude to teď bolet. Budou tam nějaké překážky na cestě, ale vznikne podle mě něco lepšího, kde se lidem bude... Opravdu věřím, že lidé v naší branži budou nakonec spokojenější, budou mít lepší práci, smysluplnější, zbavíme se rutinních věcí. Bude potřeba se přizpůsobit, ale myslím si, že to bude lepší.

Držme si palce.

Tak dobře. Honzo, díky za skvělou konverzaci. V našem podcastu se normálně více zaměřujeme na design, ale bavilo mě si popovídat trochu o agenturním byznysu.

Bylo to skvělé. Měli bychom udělat aktualizaci za rok, abychom se podívali, kam se to posunulo.

Výborně. Možná si uděláme nějaké pravidelné okénko, jaké jsou novinky.

Tak díky moc.

Také díky.

2FRESH Design podcast

2FRESH Design podcast tvoříme v designovém studiu 2FRESH. Pokud potřebujete pomoct s designem vašich produktů a služeb, nebo chcete poradit, jak posunout UX vyspělost vaší firmy dopředu, ozvěte se nám.